Čeští lékaři v zahraničí

Zákoník práce a jeho porušování – Švédsko

Zákoník práce se zde určitě dodržuje více než v Česku, i když tady není výjimkou například nedodržování přesčasů, apod. Určitě to ale není jev častý, naopak má každý nárok na volno jak před službou, tak po službě, noční práce je extra oceněná počtem odpracovaných hodin násobených koeficientem (například víkendy a práce od půlnoci do 7 hodin se vynásobí dvěma a o svátcích dokonce třemi), nárok vybírat si náhradní volno, což při průměrném počtu 4-5 služeb měsíčně může dát i 7 týdnů extra volna plus 5 týdnů řádné dovolené za rok. Pokud se porušuje počet přesčasů, tak je to zpravidla z důvodu náhlého výpadku například nemocného kolegy. A pak jsou tu i jedinci, co mají osobní motivaci pracovat nad rámec, v převážné většině z vlastního rozhodnutí. A k extrémním případům nedochází, v pracovních výkazech je velice snadno patrné, pokud je přesažena daná hranice a nedošlo zároveň k čerpání náhradního volna, může ho zaměstnavatel nařídit, případně se na konci roku určitá část proplatí, což je značně nevýhodné kvůli daním.

A teď popíšu jednu s nejvýznamnějších rozdílů oproti Českému systému a to je – OSOBNÍ ZODPOVĚDNOST. Pokud lékař evidentně VĚDOMNĚ nepoškodí, neohrozí či nevyužije svého postavení k nátlaku vůči pacientovi, NENESE trestní zodpovědnost za například neadekvátní péči, neúmyslné poškození, zanedbání péče apod. nýbrž je to poskytovatel péče, který je právně zodpovědný. Z toho vyplývá, že tu nikdo nechodí do práce s pocitem, jak ho může cokoliv a kdokoliv dostat na soudní lavici, že tu nikdo neuvádí ve zprávě, co všechno člověku není, jen aby něco neminul a že tu nikdo není vystrašen z rozhovorů s rodinou, že může být obviněn ze zanedbání něčeho. Pokud se stane něco i s velice závažnými následky, tak v prvním momentě z pohledu jedince/jedinců proběhne debriefing ve snaze identifikovat, kde nastala chyba a co udělat proto, aby se tomu dalo v budoucnu předejít. Medicína se tady pak dělá s větší lehkostí a myslím, že v konečném důsledku i lépe. Pacient má právo podat stížnost, i na konkrétního lékaře, která je pak posouzena komisí pro kontrolu kvality péče, často pak vedení kliniky dostane odpověď, kde se vyzvednou eventuelně zjištěné nedostatky, opět jako výše uvedeno není vznesené nějaké obvinění vůči samotnému lékaři, pokud tam nebyl nějaký vědomý záměr, apod.