Čeští lékaři v zahraničí

Pokračujeme v letním speciálu od našich kolegů ze zahraničí… a klademe otázku

Jak je to s volbou oboru podle  Vašich preferencí? Nebo se musíme spoléhat jen na volná místa? 

Jako všude jinde jsou i zde prestižní pracoviště a žádané obory, kde poptávka převyšuje nabídku. Navíc je zde i důležité říci, že než může lékař začít ST, musí mít nejdříve hotové tzv. AT (allmäntjänstgöring), což se vzdáleně dá přirovnat ke státnicové praxi, která ale oproti Česku trvá cca 20 měsíců, je ukončena velkou zkouškou a je to opravdová práce, tudíž pracovní smlouva, jasná struktura a náplň a samozřejmě plat. Absolvováním AT se člověk nesmírně rozvine v praktických dovednostech, naučí se pracovat jak v primární tak v nemocniční péči, orientuje se v systému, organizaci, je pak mnohem lépe připraven fungovat více samostatně, než například český absolvent. Po dokončení AT získa lékař legitimaci (legitimerad läkare), což je nutnost pro následné pokračování ve specializační přípravě.

Každá nemocnice vypisuje 2x ročně určitý počet AT míst. Problém bývá, že jich není dostatek na poměr absolventů v daných regionech, no a spousta lidí třeba nechce jít pracovat do nejsevernějších nemocnic, kde ani lišky nedávají dobrou noc a den má v zimě neodolatelných 90 minut. Ale i když se tato místa na severu zaplní, stále je spousta absolventů, kteří musí čekat na další vypsání nových AT. Tak začne většina dělat tzv. lékaře bez legitimace (olegitimerad underläkare). Takový lékař má omezené pravomoce, nutnost pracovat pod dozorem atd.

Menší či spíše větší výjimku tvoří ti, kteří vystudovali medicínu v zahraničí, protože získáním diplomu se člověk automaticky považuje za lékaře s legitimací a může rovnou začít s ST. Sice přeskočí celé kolečko s AT, na druhou stranu má ale nevýhodu, že není po praktické stránce tak dobře připraven.

Abych lépe popsal, jak dlouho může někdy trvat cesta ke specializaci v případě studia ve Švédsku, pokusím se o názorný příklad. Začnu studovat medicínu (trvá 5 a půl let). Je ze mne lékař bez legitimace. Chci se stát například chirurgem. Chci pokračovat absolvováním AT nejlépe někde v místě, kde jsem studoval (rodinné důvody, bydlení, aj.). V okolních nemocnicích je veliký nápor na omezený počet AT míst, a tak začnu jako olegitimerad underläkare na oddělení nějaké kliniky a třeba po roce dostanu AT (dělá se pracovní pohovor, pracovní zkušenosti a dobré reference jsou velkou výhodou). Po 20 měsících složím zkoušku a je ze mne lékař s legitimací (mohu vypsat recept, neschopenku, ucházet se o ST místo). Chci pokračovat ST v chirurgii, které momentálně není vypsané na daném pracovišti. A tak dále pracuji jako lékař s trochu vyššími pravomocemi (je možné pracovat na pohotovosti pod dohledem atd.) a třeba po dalším půlroce dostat samotné ST ve vysněném oboru. V případě méně žádaného oboru/místa může celý proces samozřejmě trvat kratší dobu.

V tom vidím jednu z nevýhod postgraduálního vzdělávání ve Švédsku, že cesta ke specializaci trvá někdy velice dlouho. Je tu ale snaha o řešení, možné zkrácení, či zjednodušení celého procesu.

Relativně nedávno bylo rozhodnuto, že AT bude nahrazeno tzv. BT (bastjänstgöring), které bude mít standartní délku 12 měsíců a bude povinné jak pro studující zde, tak i pro zahraniční absolventy (srovnají se rozdíly v úrovni praktických dovedností a délce vzdělání).