Čeští lékaři v zahraničí

Rozhovor ze Švédska

Pokračujeme v rozhovoru ze Švédska. Děkujeme, že si můžeme brát inspiraci tam, kde některé věci fungují lépe. Nebu´dme ale pesimističtí. Ne všechno je jen černobílé a všechno má i své mouchy!

Existují nějaké preventivní programy nebo podpora pro zdravotníky v případě jejich vystavení nadměrnému, dlouhodobému stresu nebo syndromu vyhoření? Mají se švédští lékaři na koho obrátit? Nebo je třeba i součástí vzdělávání nějaká forma práce se stresem?

S preventivními programy jsem se nesetkala. Je tu moznost přes kliniky pracovního lékařství potkat psychologa nebo speciálně vzdělaného terapeuta v KBT na pomoc zvládaní stresu. Bohužel syndrom vyhoření je u nás častý.

Nyní se ve Švédsku v pilotním programu testuje internátní forma rehabilitace pro lékaře a zdravotní sestřičky, kteří procházejí syndromem vyhoření.

A co personální oddělení? Stará se o své zaměstnance? Pomáhá například s adaptací cizinců nebo se snaží nějakým jiným způsobem ulehčit zdravotníkům život?? A jak je to s matkami lékařkami? Mají možnost nižších úvazků? Podporu zaměstnavatele skloubit profesní a rodinný život? Nabízejí se třeba dětské skupiny nebo školky, jesličky?

Personální odděleni připravuje pracovní smlouvy a jejich zástupce je přítomen při pracovním pohovoru. O jiných jejich aktivitách nevím.  Myslím, že při našem příchodu nám paní z personálního pomohla v kontaktu s úřady.

Naše učitelka švédského jazyka byla velmi ochotna a zarizovala pro nás spoustu administrativních věci.

Maminky lékařky i tatínkové lékaři mají moznost snížených úvazku a většina tuto moznost využívá. Je možno snížit úvazek na 75procent až do myslím 6 let veku dítěte. Jak si snížení doby rozvrhnete je na domluvě, někdo využívá moznosti skončit o par hodin dřív, jiní rodiče zůstávají 1 den v pracovním týdnu doma. Žádné dětské skupiny nebo jesle se extra zaměstnancům ve zdravotnictví nenabízejí.  Tato oblast je zodpovědnosti obce, ve které rodina žije. Ditě od ca 1 roku může navštěvovat školku a pokud rodič pracuje tak je obec povinna místo dítěti zajistit. Většina matek zůstává doma ca 1 rok a pote většinou zůstávají doma ještě otcové ca 4 – 6měsiců.  Některé obce poskytuji i noční školku.

Ještě bych zůstala u těch matek, lékařek. Tohle téma se vzhledem k feminizaci medicíny dotýká obrovského počtu žen.  Jaká je příprava maminek, lékařek na atestaci? Započítává se jakákoliv praxe nebo je to jako v Čechách, kdy hraje roli výše úvazku? Nebo se jedná o úplně odlišný systém?

Započítává se praxe, ale celková doba specializačního vzdělávaní je počítaná k úvazku 1,0, to znamená že pokud bych pracovala na poloviční úvazek tak budu přípravu dělat 2x delší čas. Na některých univerzitních klinikách nabízejí výzkumné specializační vzdělávaní, tzn že část z roku je rezervováno pro PhD studium.

A poslední otázka. Vnímáš, čistě subjektivně, že by se promítali ty neodborné, lidské dovednosti, tedy komunikace, spolupráce a další skills lékařů do vztahů k pacientům? Že by byli příjemnější, klidnější, ochotnější?

Tak každý lékař by se měl snažit s pacienty komunikovat co nejlépe. Ale určíte se celkové klima na klinice odráží do vztahu k pacientům. V příjemném pracovním prostředí, kde se mohu spolehnout na kolegy a vím že se vždycky můžeme o profesních věcech poradit se pracuje lepe, než tam kde je člověk vystaven různým tlakům.

Přeji Vám ať se Spokojeným zdravotníkům daří a ať nastartuji pozitivní změny.

Moc Ti děkuju za Tvoje odpovědi, moc si vážím toho, že jsi mi věnovala svůj čas.

Přeju Ti, aby se Tobě i celé rodině skvěle dařilo a dokázala jsi sbírat a využívat dál své cenné zahraniční zkušenosti.