Čeští lékaři v zahraničí

Začněte s námi celou serii nových článků Čeští lékaři v zahraničí. Oslovili jsme lékař ze Švédska a Německa, aby se s námi podělili o jejich životní zkušenosti s medicínou, vzděláváním nebo podporou rodit. Věřím, že se Vám bude dobře číst a zjistíte, že soft skills, na kterých se snažíme pracovat běžně fungují. Není to tedy nesmysl, jak často slyšíme. Pojďme se inspirovat tím, co funguje i v našem, českém zdravotnictví.

Děkujeme všem, kteří se na článcích podíleli a věnovali nám svůj čas a energii. Moc si toho vážíme a nesmírně nás těší, že naše aktivity mají sympatie i u zahraničních kolegů.

Začněme rozhovorem ze Švédska. článek je rozdělen na dvě části, abyste měli dostatek času všechno krásně vstřebat. 

Příjemnou zábavu.

Ahoj, dlouho jsme se neviděly a mě moc těší, že Tě zaujala aktivita neziskové organizace Spokojení zdravotníci a věříš v naší vizi, že je potřeba v českém zdravotnictví pracovat na změnách.

Díky, že jsi souhlasila s krátkým rozhovorem.

Ahoj. Zaujala mě Vaše aktivita pro Zdravotníky a myslím, že přispěje ke zlepšeni pracovního prostředí pro všechny kolegy.

Momentálně žiješ v zahraničí i s celou rodinou, ale pracovala jsi dlouho i v Čechách. Vidíš významný rozdíl v přístupu k lékařům a lékařkám? Myslím tím od jejich vedení, primářů, ředitelů nemocnic?

Bohužel ten rozdíl v přístupu je výrazný. Ve Švédsku není žádná hierarchie, všichni si tykají (jak ve společnosti kde běžné tykáte 70lete pacientce, tak na pracovišti). Všichni od lékařů po promoci až po lékaře specialisty přispívají k diskuzi ohledně pracovního prostředí na klinice. Každého hlas je stejně důležitý, nějakým způsobem se vždy hledá konsensus.  Každý rok mas pohovor se šéfem kliniky (což vůbec nemusí byt lékař, často to bývá sestřička) kde se řeší, jak se Ti pracuje, co by bylo možné zlepšit, kam se chceš kariérně posunout, čemu víc se má klinika věnovat a kde naopak třeba činnost utlumit (u nás např. velmi diskutované zátěžové ekg).

Moje situace a zkušenosti jsou jistě ovlivněny i malou klinikou s velmi příjemným pracovním klimatem, kde se všichni známe.

V Čechách v době mého odchodu před ca 7-8 lety panoval hierarchicky přístup. V době mé vypovědí se primář ani nezajímal proč člověk odchází. U nás se například důvod odchodu řeší, aby se klinika mohla poučit a pokusit se o změny, aby neodcházelo ještě vice zaměstnanců.

U nás není ředitel nemocnice v tom smyslu, jak ho známe v CR. Nejvyšším představitelem se šéf kliniky a pote šéf divize ale jeho vliv na běžnou práci lékaře je malý a prakticky řeší hlavně ekonomické záležitosti.

V rámci před atestační přípravy ve Švédsku jsou i povinné kurzy Leadershipu a komunikace, je to tak?

Myslíš si, že kdyby se podobné vzdělávací aktivity v oblasti soft skills dostali i mezi české zdravotníky, přinese to pozitivní změny?

U nás je povinny kurz leadershipu a kurz školitele. Myslím, že to jsou vcelku krátké kurzy, které dávají základní přehled vstřícné a empatické komunikace a řešení konfliktu mezi kolegy. Aby je člověk používal na denní bázi myslím, že by potřeboval další prohloubeni znalosti.

Potom máme i povinny kurz komunikace, ten je ale zaměřeny na komunikaci s pacienty podle jednoho modelu, který preferuji hlavně praktičtí lékaři a který by měl byt založeny na EBM. 

V rámci specializačního vzdělávaní jsou i další kurzy např. paliativní medicíny a geriatrie které obsahuji také komunikační část směrem k pacientům.

Každé další vzdělávaní je přínosem, a tedy i v oblasti softskills. Mohlo by naučit představitele klinik, jak komunikovat a vzdělávat a motivovat mladší kolegy a jak zlepšovat spolupráci, tak že lékař bude rad že pracuje na té či oné klinice či odděleni a nebude chtít hledat jiné pracoviště.

Jaký je přístup vedoucích pracovníků k jejich lékařům a lékařkám? Setkáváš se s nějakou formou bossingu? (Poznámka: Bossing je psychická šikana v zaměstnání, které se dopouští na svém podřízeném nadřízený pracovník. Jedná se tedy o chování nadřízeného, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci.) Třeba s obligátní veřejnou kritikou?

Přístup je u nás partnersky. U nás není pozice primáře, jak ji známe z Cech. Všichni specialisti na naší klinice se nás mladší v přípravě snaží naučit to co je potřeba.  S žádným bossingem jsem se nikdy nesetkala. Jakákoli veřejná kritika je vyloučena.

 Pokud je nějaký problém tak ho řeší vedoucí lékař s tím daným kolegou.  Pouze odchylky, které přijdou přes vnitřní systém kvality se řeší anonymně na každotýdenním setkaní všech lékařů.