Přístup ke změnám

Je to pro Vás pruda nebo příležitost?

Víte, proč je skoro vždycky tak těžké prosadit nějakou výraznou změnu? Třeba i takovou, která prokazatelně může vést jen k dobrým výsledkům, nikoho nezatěžuje, jen přispívá ke zlepšení….no třeba jako celá naše nezisková iniciativa…..a přesto vyvolává obavy a někdy až odpor?

Lidé, kteří  ve změně vidí stimulaci, výzvu a příležitost jsou v menšině. Opět narážíme na fixní a růstový typ myšlení, ale tentokrát se mu věnovat nechceme. Pro ty ostatní, tedy většinu, se vždycky najde důvod, proč změnu nechtít, nepřijímat, odsoudit…..

  • Nebude to fungovat, nikdy

  • Už se to přeci dělá

  • Už jsme to zkoušeli a nešlo to

  • Nemá to praktický dopad

  • Je to risk

  • Je to jen teorie

  • Je to drahé

  • Znepřátelíme si pacienty, lidi, klienty, primáře, přednosty, media….veřejnost….

  • Udělá to jen víc problému, než se jich vyřeší…..

A jaké jsou hlavní důvody? Proč se změně intenzivně brání kdekdo?

Protože se změnou přichází vystoupení z komfortní zóny. Znamená to opustit něco zaběhnutého a známého. Často jde ruku v ruce i nedůvěra. Nedostatek informací o tom, proč je potřeba změnu udělat, jakým způsobem, od koho se co očekává a jaký to bude mít přínos pro jednotlivce i celou organizaci.

Jak překonat odpor ke změně?

Jak překonat tu přirozenost a nevyhnutelnost odporu k něčemu nového? Je to obtížné, ale musíme se snažit počáteční odpor a nedůvěru překonat. Tak jak se sami snažíme přesvědčit naše kolegy o nutnosti zavést změny ve zdravotnictví, ať už se jedná o změny pro lékaře, nebo studijní podporu pro mediky.

Je třeba si odpovídat na následující otázky:

Změní se nějak práce?

Bude to znamenat nové a neznámé úkoly?

Naruší se chod oddělení, ambulance, nemocnice?

Změní se nějak interpersonální vztahy?

Omezí se, nebo naopak vzorstou nějak individuální pravomoce a kompetence?

Bude se zavádět nějaká změna bez jasného vysvětlení a následné diskuse?

Jaké výhody v usnadnění, uspokojení a zvýšení perspektivy kariéry přinese změna?

Nikdy nebude odpor ke změně bezezbytku překonán u všech, ale pomocí lidí,leaderů, sympaťáků, co to myslí dobře, pomocí komunikace a správné a kvalitní informovanosti se to podaří.

Věřím, že zdravotníci cítí potřebu změny, a vůbec se jim nedivím, že nechtějí jít do neznáma.

ALE změna v oblasti vzdělávání soft skills není nepřirozená, nebolí, není drahá ani nepříjemná. Promyslete to a pomozte nám jednu velkou změnu v českém zdravotnictví udělat.

Změnu v přístupu k Vám, zdravotníkům cestou respektu a úcty k Vaší práci.

AMSTRONG, M.; STEPHENS, T. Management a leadership. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2177-4.