Pohledem švýcarského lékaře

Práce ve Švýcarsku z negativního pohledu

Vážení čtenáři, přinášíme Vám úplně novou rubriku článků od našeho zahraničního kolegy, který dlouhodobě žije a pracuje ve Švýcarku – pana doktora Michala Němečka, MBA. Jsme nadšeni, že se přidal do našeho týmu a chce s námi zlepšovat firemní kulturu českého zdravotnictví. Prostřednictvím článků Vás seznámí s tím, co obnáší život lékaře ve Švýcarsku, jaké můžete čekat výhody, nevýhody a spoustu zajímavých a užitečných informací. 

Ze všech poznámek a postřehů si můžeme vzít inspiraci nejen pro vlastní, osobní profesní růst, ale právě i pro změnu českého zdravotnictví. 

Ty pracuješ ve Švýcarsku? To je ta přeci ta země, ve které chce každý žít a pracovat. To člověk slyší pokaždé, když se dostane v Česku do řeči a vyplyne z toho, že člověk žije a pracuje ve Švýcarsku. Ono ale není všechno zlato, co se třpytí a o Švýcarsku to platí dvojnásob. Já jsem spokojený a švýcarská způsob života mi naprosto vyhovuje, ale není to pro každého.

Práce a až někdy potom osobní život

Historicky se traduje ve Švýcarsku, že na prvním místě je práce a až poté osobní život. Toto má historický a kulturní základ. Švýcarsko jako jedna z malá zemí má ještě padesátihodinovou pracovní dobu, stejně jako maximálně pět týdnů dovolené v roce a málo svátků. Když se to porovná se severskými zeměmi, kde se pracovní doba pohybuje zhruba 35 hodin, tak pro běžného Západoevropana se to zdá příliš. Ruka v ruce s tím souvisí i osobní život, kdy na něj není zde moc příliš času. Já jsem osobně člověk, který tráví volný čas jenom s nejbližším člověkem anebo sám, proto to tolik nepociťuji. Ze zkušeností z blízkého okolí, kdy lidé tráví veškerý svůj veškerý volný čas s kamarády jako v Čechách, tak to je pro ně ten největší kulturní šok a v několika případech to skončilo i odchodem zpátky do rodné země.

Od úsvitu od západu

Jo, tady už nikoho nenajdete, všichni jsou už doma, přijďte zítra…typická slova z českých nemocnice nebo ambulancí po třetí hodině odpolední. Struktura pracovní dne v nemocnice je diametrálně jiná než v Čechách. Den zde začíná v chirurgických oborech v sedm hodin ráno hlášením, ne-chirurgických oborech až v osm hodin ráno hlášením. Zvyklostí ve Švýcarsku je společná snídaně zvaná jako „nüni“. (k 9 hodině), která následuje po radiologickém reportu. Až někdy okolo 09:30 začíná vizita na oddělení. Mezi 12-13 hodinou většinou následuje hodinová obědní pauza, na kterou navazuje půlhodinová přednáška na určité téma. Všechny nemocnice, které chtějí mít akreditaci od SIWF (organizace odpovědná za vzdělání doktorů) je povinna zajistit 4 hodiny týdně strukturovaného vzdělání. Zhruba od 14:00 do 17:00 má doktor čas vyřídit zbytek zbývající práce. V 17:00 následuje odpolední hlášení. Na malých klinikách (do 200 lůžek) končí v tento moment pracovní doba, ve všech ostatních někdy okolo 19:00. Pro doktory z Česka takřka neuvěřitelný průběh pracovního dne, zde standard.

Přesčasy           

S přesčasy ve zdravotnictví je to velmi problematické a speciálně u doktorů. U většiny povolání člověk může končit přesně a práci nechat na další den. Tohle ve zdravotnictví bohužel nejde. A jak i lékař, tak i nižší zdravotnický personál někdy určitě poznal, předávání pacienta není něco jednoduchého, a to především v případě, když případ je těsně už uzavřen a čeká se na poslední vyšetření. Úzce to souvisí i s pracovní kulturou, kdy se zde velmi dbá na kolegiální přístup při práci a aby bylo příjemná atmosféra na pracovišti. Díky tomu se často velmi generují přesčasy a to nemalé. Začínal jsem ve Švýcarsku v roce 2016 a to jsem ještě od kolegů z velkých nemocnic slýchával, že by se měli ,,odpíchnout,, a poté se vrátit zpátky do práce. Toto již ale v této době pasé a už i na těch největších klinikách to nepřipadá v úvahu.  Velmi se dbá na to, aby každá hodina v práci byla zaznamenaná a poté se v rámci náhradního volna se tyto přesčasy zase odbourají a nebo proplatí. Toto se týká ale pouze lékařů v přípravě k atestaci. Od pozice atestovaného lékaře se vůbec hodiny nepíšou a ve smlouvě je, že lékař pracuje podle potřeb kliniky.

V příštím blogu se podíváme se na pozitiva práce ve Švýcarsku.

Autor: MUDr. Michal Němeček, MBA

Další články ze série - Pohledem švýcarského lékaře