Mobbing - bossing

Znáte mobbing? A bossing? Doufám, že ani jedno, a už vůbec ne na vlastní kůži.

Bojím se ale, že to nebude jen neosobní čtení, ale že si vzpomenete i na nějaké své vlastní zkušenosti. Kdybyste se s nimi chtěli podělit, anonymně nebo jinak, napište nám.

Mobbing i bossing je čistá šikana. Ano, jako na základce. Bossing od nadřízeného, mobbing od kolegy či více kolegů. Proč? Nejčastěji proto, aby dotyčný prostě nevydržel a dal výpověď. A jak? Různě. Zesměšňováním, zlehčováním, ignorací, pohrdáním a nebo třeba smazáním dat, přepisem výsledků a podobně.

Osobně tenhle styl jednání naprosto nechápu, copak nefunguje momentálně zdravotnictví tak, že když někdo odejde, nestojí zástupy náhrad, ale musí ostatní přebrat jeho práci? Takže je to takový hezký danajský dar od šikanovaného svým pronásledovatelům.

Kdo se nesetkal ani s jednou formou a nikdy, pak jste šťastlivci. Třeba si pak i říkáte, že ti, co takhle jednají musí mít změněnou psychiku. Ale ani při bližším zkoumání žádné patologické rysy odhaleny nebyly. Právě naopak, mnohdy šikanují i ti, kterým na oddělení nesmírně záleží. Mají pak pocit, že jim jejich obrázek někdo kazí a musí ho eliminovat. Něco společného ale přeci jen mají, bývají to zdatní manipulátoři. Vzbuzují v druhých pocit viny, zodpovědnost rádi hází na druhé, mění názory podle potřeby, kritizují, pomlouvají, vyvolávají konflikty a taky efektivně využívají ostatní.

Může to začít nevinně, třeba tím, že si všímáme chyb kolegy více než jiných, pak se to přesune ke komentování jeho stylu, jeho vyjadřování, jeho zvyků…a ….mobbing.

Náchylné k mobbingu i bossingu jsou ta pracoviště, která se plácají v nevyřešených konfliktech, kde převažuje autoritativní styl vedení společně s ekonomickou stránkou práce. Zmíním i stres, špatnou organizaci práce, žádnou firemní kulturu, nedostatečné proškolení, překračování pravomocí, přílišnou zodpovědnost…no prostě zdravotnictví.

Slušná firemní kultura, kterou si zdravotnictví zaslouží, je prevencí mobbingu i bossingu, i když výjimky jsou všude.

A pozor, obětí mobbingu může být úplně normální zdravotník. Žádná náchylná chudinka, jen byl v blbém čase na blbém místě. Většinou se jen něčím liší, a to třeba i pozitivně!

Skoro to vypadá, že by bylo nejjednodušší držet h… (pusu) a krok, být co nejšedivější, nemít žádný nápad na zlepšení, pokrok a inovaci, aby to náhodou nebylo trnem v oku pro ostatní.

Podporujme změnu, podporujme odvahu, akci, nápady, takhle se totiž dějí ty nejlepší věci.

Bojujeme za lepší pracovní kulturu ve zdravotnictví, a to nejen kvůli mobbingu a bossingu, ale především kvůli Vám, zdravotníkům.

VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi. Praha : Grada Publishing, a. s. 2011. ISBN 978-247-7313-1.