Koučink pro lékaře

Rádi byste si zkusili koučink. Co to koučink je a jak by měl probíhat jste si už načetli, v hlavě nosíte svá koučovací témata a máte chuť na nich začít pracovat. Zbývá vám už jen ten jediný a z mého pohledu nejtěžší krok. Najít toho správného kouče.

Jakmile totiž do internetového vyhledávače zadáte slovo kouč nebo koučink, předloží vám kamarád Google obrovské množství výsledků. Vítejte v koučovací džungli! Nespočet škol a přístupů, všemožné licence a akreditace, weby koučů slibující úžasné pozitivní změny. A samozřejmě nemůžou chybět jen pozitivní reference.

Snaha o nalezení toho pravého kouče může připomínat hledání jehly v kupce sena. Možná si ale nejdříve stačí vyjasnit pár věcí, díky kterým se potom nebudete muset spoléhat na zaplacené pozice koučů ve vyhledávačích a na vyhledávácí algoritmus.

Za prvé. Jaká témata chcete v koučování otevírat? Jedná se o věci pracovní, jde spíše o vztahy, o sportovní výkon, o nalezení vaší vnitřní rovnováhy? Většina koučů má nějakou svojí ,,specializaci“. V uvozovkách, protože téměř žádná specializační vzdělávání koučů zatím neexistují, přesto se koučové směřují tam, kde mají nějaký přehled. Do oblastí, ve kterých sami pracují nebo pracovali, k tématům, která si oni sami řešili a jimiž si prošli.

Za druhé. Kdo je tím člověkem, ke kterému si jednoduše vybudujete důvěru a se kterým budete chtít sdílet svoje myšlenky? Měl by to být muž, žena, měl by být starší, mladší než vy? Jak si takového člověka představujete? Většinou jde totiž o vzájemnou chemii. K dosažení nějakých výsledků vám kouč musí sedět. Musí vám dávat jistotu, zároveň vás ale vést k akci a změně. Tyhle vlastnosti většinou na internetu nepoznáte. A tak se nebojte zkoušet ukázkové hodiny zdarma, které většina koučů nabízí. Jsou tu právě proto, abyste zjistili, jestli to mezi vámi bude fungovat.

Za třetí. Vzdělání a certifikace. Někomu na tom záleží, jiný kouká spíše na sympatie. Pokud ale patříte do skupiny lidí, kteří chtějí vidět i nějaký důkaz kvality, budete to s výběrem mít trochu těžší.  Asi jedinou organizací, která funguje mezinárodně a má dané standardy je ICF. Kouči do ní mohou vstoupit po složení zkoušek a určitém počtu odkoučovaných hodin. U nich si tedy můžete být jisti minimálně nějakou zkušeností a praxí. Jejich hodinová sazba ale většinou bude o dost vyšší.

Za čtvrté. Online nebo na živo? Ukazuje se, že v tom, co se přínosu a výsledků koučování týče, není žádný rozdíl. Záleží tedy na vašich preferencích a času, který jste ochotni obětovat. Kromě živých setkání a videohovorů jsou možné i další alternativy. Za mě například skvěle funguje i obyčejný telefonní rozhovor, kdy se můžu soustředit jen čistě na svoje myšlenky a nevěnovat pozornost obrazovce.

Za páté. Nenechte se balamutit! Dávejte si pozor na používání technik, které s koučinkem nemají co dělat. Koučink často bývá zaměňován s mentoringem, ačkoliv jde o dvě naprosto odlišné věci. Pokud vám tedy váš kouč začne dávat nevyžádané rady, zbystřete. Stejně tak, pokud začne používat techniky, které si vy sami nepřejete a ke kterým nemáte důvěru. Některé z nich sice mohou pomáhat (mindfulness například dokáže zlepšit váš fokus na danou činnost, podobně jako dechová cvičení a krátká meditace), pokud to ale není váš šálek kávy, hledejte dál.

Hledání toho pravého kouče se může snadno proměnit v noční můru. Pokud si ale na začátku ujasníte co chcete (a možná i to, co nechcete), věřím že ho nakonec najdete. Hodně štěstí!

Autor: MUDr. Michaela Rejthar