Dá se mozek trénovat? V.

Jak svět vnímáme, kdo jsme, jací jsme, to formuje náš mozek. Přizpůsobuje nás různým prostředím, utváří vzpomínky, dává nám zkušenosti.

Momentálně panuje názor a uvidíme, jestli a jak dlouho bude platný, že i přes dokonalejší a dokonalejší umělou inteligenci, umí mozek věci, které počítač nedokáže.

Mozek není statický, roste, vyvíjí se, učí se, mění se, a to v průběhu celého života.

Chtěla bych Vám ukázat pár mýtů, které o mozku kolují a jsou prostě blbost, ne podle mě, ale podle studií, které najdete v níže uvedené literatuře.

Mozek je pořád záhada – Samozřejmě, že je prostor pro další zkoumání, to je vždycky, ale dneska neurověda přináší nepřetržitě nové a další poznatky.

Demence je nevyhnutelným důsledkem pokročilého věku, stárnutí – Na konci našeho cyklu si snad sami tenhle mýtus vyvrátíte. Věkem podmíněné změny v mozku neodpovídají změnám způsobeným nemocí. Můžeme pracovat na zpomalení nebo dokonce odvrácení změn i nemoci.

Můj oblíbený mýtus – Než se začnete učit další jazyk, musíte ovládat předchozí skvěle. To bychom se asi moc často v jazykových dovednostech neposouvali, že? Různé oblasti mozku spolu nesoupeří, vzájemně si nepřekáží. Malé děti si například dva jazyky nepletou, naopak, rozumějí struktuře dokonce lépe. Důvodem, proč se ale obecně lépe a rychleji učí, je ale hlavně to, že se nestydí.

Mozek využíváme z 10 %. Že jste to ještě neslyšeli? Kde žijete? Promrháváme většinu naší mozkové kapacity? To by bylo evolučně dost plýtvání ne? Kdo by plýtval energií na něco, co nepotřebuje? Experimenty se zobrazovacími metodami (PET, fMRI) ukázaly, že i při jednoduchých aktivitách se aktivuje velká část mozku a naopak, při poranění i malých elokventních oblastí může být závažně ovlivněna například řeč, pohyb a jiné. Dokonce při pitvách vykazují amyloidní plaky, známky Alzheimerovy choroby, i jedinci, kteří vůbec žádné příznaky neměli.

Celé si to autor metody představuje jako město. Těch zmiňovaných  10- 20% představují neustále využívané služby a obchody. Ten zbytek je všechno, co do města patří, co všechno spojuje, ulice, které nevyužíváte denně, ale pro strukturu města jsou nezbytné, abyste se třeba dostali tam, kam chcete.

A zakončeme to mýtem, že muži a ženy mají odlišný mozek a tím jiné schopnosti se učit, zároveň s rozdílnou inteligencí.

Všechny studie na toto téma jsou nejhůře koncipované, málo reprodukovatelné a zatížené chybami, ale obecně lze říci, že existují rozdíly a odlišnosti ve fungování mozku obou pohlaví. Neznamená to však, že by jeden byl lépe vybaven než druhý. Výzkumy v této oblasti samozřejmě pokračují. Mozek každého má své jedinečné nastavení. Jen zdůrazněme, že Alzheimerova choroba opravdu postihuje nepoměrně více žen než mužů. Proč to tak je není zcela jasně prokázáno, dokonce se uvažuje i o jistém hormonálním ovlivňování.

Maria C. Norton, Ken R. Smith, Truls Ostbye a kol.: „Greater Risk of Dementia When Spouse Has Dementia? The Cache County Study“, Journal of the American Geriatric Society 58, č. 5 (2010): s. 895–900.

GUPTA, S. Bystřejší mozek, Jan Melvil Publishing, 2022.  ISBN: 978-80-7555-154-2